Motto: Staré přemosťuje k novému. Zlé vede k dobrému a dobré ke zlému. Zanikající k vznikajícímu. Hluboké k výsostnému. Dávné k budoucímu a budoucí k minulému. Život a smrt tančí na ostří dobro—družství jako slunce a měsíc, noc a den, žena a muž, pouhý sen…
Vše spojuje se v jednom středu, kde dvojaká jakost jednoho zářivého bytí nás chytí, protože čas nazrál. Vybrat si a vydat se na cestu. Dost čekání na… na co vlastně? Čekáme jen na svou vlastní nedozrálou obyčejnost, zavalenou pod troskami našich buy-ných představ a divných snů. Pořád to vypadalo, že jsme něčí. Tisíce neviditelných očí nás držely tam, kde nás chtěly mít. Nazrál čas dovolit si – uvolnit se. Najít tu nejprostší podstatu bytí. Je to jednodušší, než jsme si kdy dokázali představit. Zastavíme se a tiše zíráme do Krajiny. Koho uvidíme? Koho v ní potkáme?
Čas probuzení 